Střecha jako stavební konstrukce, která patří mezi nejvíce namáhané konstrukční částí budov a svým návrhem a provedením velice ovlivňuje provozní spolehlivost celého objektu. Hydroizolace slouží k tomu, aby budova odolávala všem účinkům vnějšího i vnitřního prostředí a společně s ostatními obalovými konstrukcemi udržovala požadovaný stav prostředí v interiérech.
Zásady řešení (návrhu) plochých střech vyplývající z působení některých rozhodujících okrajových podmínek.
Střešní konstrukce jako součást stavebního objektu a obvodového pláště odděluje vnitřní prostor budovy od vnějšího prostředí. Vnitřní i vnější prostředí jsou charakterizována celou řadou vlivů, které na obalovou konstrukci a tedy i na střešní plášť působí a ovlivňují z hlediska konstrukce i materiálu.
Nejdůležitější vlastnosti každé střechy je bezesporu pochopitelně její vodotěsnost. Z tohoto důvodu je také nedůležitější vrstvou střešního souvrství hydroizolační vrstva neboli povlaková krytina.
Jako povlakovou krytinu je možné použít některý z nejčastěji používaných alternativ:
- Souvrství modifikovaných pásů (asfaltové pásy)
- Fólie mPVC
- Folié na bázi polyolefínu
Asfaltové pásy je možno rozlišit tloušťkou, druhem použitého asfaltu, typem a gramáží nosné vložky a povrchovými úpravami. Každý pás má jiné vlastnosti. Některé z vlastností různých druhů asfaltů jsou podobné, jiné jsou výrazně odlišné.
K tomu je nutno ještě připočíst úpravy horního i spodního povrchu asfaltového pásu, které jsou základní nebo speciální.
Hydroizolační fólie
Mezi termoplastické fólie patří fólie na bázi:
- Folie z měkčeného PVC (mPVC)
- Stěrkové fólie
Tepelné izolace plochých a mírně šikmých střech včetně teras
Tepelné izolace střech plochých a mírně šikmých – jak u novostaveb, tak při sanacích stavajících konstrukcí, jsou velmi důležitou součástí nové střešní konstrukce.
Nejčastěji používanými materiály pro tepelné izolace střech jsou minerální vata, polystyren (expandovaný nebo extrudovaný) a polyuretan.
Velmi progresivní metodou je vytváření spádových vrstev na plochých střechách pomocí spádových klínů z polystyrenu nebo minerální vaty.
Pokládkou těchto dílců vzniká střecha prakticky připravenou pro aplikaci konečné bezúdržbové vrstvy.
Oblíbenou technologií je použití tepelné izolace střechy s již nakašírovanou vrstvou asfaltového pásu.
V případě, že tloušťka tepelné izolace přesahuje hodnotu 200mm, je vhodné izolaci aplikovat ve dvou a více vrstvách. Tímto se vyvarujeme tepelných mostů, které mohou vznikat i nepatrnými nerovnostmi mezi jednotlivými deskami, zvláště u nerovných podkladů.
Tepelná izolace se buď lepí a to jak k podkladu, tak i mezi jednotlivými vrstvami. Tato technologie se osvědčuje při nesoudržných podkladech nebo při technologiích, kde je požadavek na to, aby konce kotvících prvků nenarušovaly estetický pohled z interiéru (trapéz. plechy).
Stále více do poředí se v současné době dostává systém mechanického kotvení izolací.